T E S A Ř S T V Í , J E Ž Í Š A M Y
Kroměříž, ospalé městečko na jihu Hané, zažilo svůj největší rozmach v období baroka po skončení třicetileté války. Olomoučtí biskupové a od roku 1777 arcibiskupové využívali kroměřížský zámek jako své letní sídlo a za pomoci předních architektů a umělců jej patřičně zvelebovali. Uměleckohistorický význam Kroměříže však spočívá zejména v dochování dvou zahrad – Podzámecké a Květné. Starší ze zahrad – Podzámecká – se rozkládá na severovýchod od zámku a je vymezena korytem řeky Moravy. Mladší a unikátnější Květná zahrada byla založena za hradbami na jihozápadním okraji města. Unikátnost a umělecká hodnota obou zahrad a zámku vedla v roce 1998 k jejich zápisu na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. V Kroměříži aktuálně vzniká s pomocí evropské dotace tzv. Národní centrum zahradní kultury. Cílem tohoto projektu je „vytvoření multioborového centra, které se bude orientovat na vytváření odborných metodik pro obnovu a následnou péči o historické zahrady a parky v ČR“. Zhmotněním projektu je obnova obou kroměřížských zahrad. Autorem generelu obnovy je brněnský ateliér TRANSAT architekti.

Jedním z prvních kroků v obnově zahrad byla realizace novostavby hospodářského zázemí sloužícího pro údržbu obou zahrad. Původní zahradnictví se rozkládalo na dvojnásobné ploše a budovy byly staticky narušené. Zmenšením hospodářského areálu se Podzámecká zahrada rozšířila a díky vhodné urbanistické kompozici budov bylo provozní zázemí skryto před zraky návštěvníků parku. Autory nových budov jsou architekti z brněnského studia DRNH – Antonín Novák, Petr Valenta a Eduard Štěrbák.
Skupina tří objektů citlivě vstoupila do kontextu Podzámecké zahrady. Hmotová kompozice vytváří archetypální motiv hospodářského dvora, jak jej známe z tradičních hanáckých statků v okolí. Nádvoří společně vymezily tři hmoty: budova zázemí zaměstnanců, budova skladů a budova garáží. Dostředný motiv podtrhují i tvary střech. Pultové střechy skladu a garáží nabízejí svým přetažením krytý vstupní prostor. Svou velikostí se celý soubor harmonicky začleňuje do zástavby v podzámčí.
Je očividné, že volba konceptu inertního puristického vnějšku a rušného provozu na nádvoří byla správná. Hospodářské zázemí působí v sousedství zámku důstojně. Modřínový obklad fasád zahradnictví omítkám zámku nekonkuruje, ale naopak se blíží všednímu stavění. Hlavní role dominanty v urbanistické kompozici města není zpochybněna. Z konstrukčního hlediska jsou všechny tři objekty dřevostavby. Tesařská příhradová konstrukce je dobře patrná a propisuje se i do exteriéru. Zakládání staveb nebylo jednoduché, poněvadž pod nimi procházejí velkoprůměrové kanalizační sběrače. Z tohoto důvodu musely být použity piloty. Z banality archetypálních forem vyvádí domy jednak použité materiály na fasádě (některé části fasády jsou obloženy šedým cembonitem z důvodu dodržení požární bezpečnosti), jednak tvarové hříčky a eurytmická kompozice otvorů. 

Velká péče věnovaná detailům povyšuje kroměřížské zahradnictví na jinou úroveň stavebnictví. Vzhledem k ušlechtilosti forem a použitých materiálů se zkušenému pozorovateli na okamžik zdá, že se ocitnul ve Švýcarsku. Na racionální a věcné vlně je řešen i interiér. Skromná barevnost a typizované prvky známé z průmyslových staveb zcela jistě dostanou uživatelskou „zateplovací“ vrstvu, ale s tím se musí počítat. Sezónní ruch pracujících zahradníků sterilní interiéry přirozeně umaže a zabydlí. Závěrem si neodpustím poznámku k českým projektům financovaným z dotací Evropské unie. Jejich naprostá většina je z architektonického hlediska tragická a často i finančně trvale neudržitelná. Jak dokazuje mimo jiné i kroměřížský areál zahradnictví, je v tomto procesu zcela zásadní úloha zadavatele. Kvalita na straně projektantů a stavebních firem existuje, v případě zadavatelů však extrémně kolísá. Národní památkový ústav, investor novostavby zahradnictví v Kroměříži, dlouhodobě prokazuje vysokou profesionální úroveň jak v procesu výběru dodavatelů, tak v realizaci projektů. Bohužel, evropské dotační tituly postupně končí a bilance z pohledu architektury je smutná. Česká architektura nedokázala potenciál dotací z EU využít. Příklady jako kroměřížské zahradnictví jsou krásnou, však drobnou kosmetickou náplastí.